Na co si dát pozor při stavbě zděného domu

9.1.2011



1. Tepelné mosty – všechna místa stavby musí splňovat požadavky ČSN 73 0540-2 z listopadu 2002, článek 5. V této kapitole jsou citované požadavky
na nejnižší povrchové teploty konstrukcí. Tyto hodnoty jsou také uvedené
v příloze 9 a 10. Ve vašem případě je možné se domnívat, že problémy vzniknou v těchto místech:

- u základů, tedy v místě postavení zdiva na základový beton. Zde dochází k vedení tepla svisle okolo tepelné izolace v podlaze. U podlahy tedy může být velmi chladné místo, v němž by mohlo docházet ke kondenzaci vodní páry. Tady doporučuji obložit z vnější strany základ a pokud možno ještě určitý kus zdiva tepelnou izolací z exteriéru, popřípadě je možné pod zdivo vložit desky z pěnového skla. Ty jsou však poměrně drahé.

- na ostění okolo oken. Zde je nutné použít speciální tvarovky pro ostění, které umožňují osadit okna na pěnový polystyrén.

- vlastní okna. Podle zmiňované normy sice musí být součinitel prostupu tepla okny U ≤ 1,8 W/(m2.K), ale pokud se provede podrobnější výpočet, dojde se k závěru, že u okna, které je na hraně požadavku stanoveného normou je problém splnit požadavek na nejnižší povrchovou teplotu okna. Prakticky by se měl součinitel prostupu tepla U rovnat 1,1 W/(m2.K). Dále je nutné použít teplý („teplý“ znamená, že se nepoužije hliníkový, ale buď z nerezové oceli
a nebo z plastu) rámeček mezi skla a ta musí být zasazena minimálně 28 mm do okenního křídla. U oken je další problém v rámech, které by měly být při použití měkkého dřeva široké 78 mm.

Ohledně plastových vícekomorových rámů nejsou seriózní informace k dispozici a tudíž není možné rozhodnout, které okenní rámy splňují podmínku minimální povrchové teploty. Je samozřejmé, že vyšší počet dutin dává předpoklad pro vyšší povrchovou teplotu v interiéru.

- u ztužujícího věnce. Klasicky se to na stavbách provádí tak, že se umístí na vnější líc ztužujícího věnce lignopor o tloušťce 50 mm. Jedná se
o nedostatečnou izolaci.

- u pozednice. Zde obvykle bývá problém, že stavební firmy nedají do tohoto místa dostatečné množství tepelné izolace a neobalí celou pozednici minerální vatou.

- u komína a ostatních svislých prostupů tepelnou izolací v podkroví.
Zde obvykle stavební firmy žádný tepelný most neřeší. Dochází tak často
ke kondenzaci vodní páry na komínu a dalších svisle prostupujících konstrukcích v interiéru.

- případné ztužující věnce v podkroví u tepelné izolace. Pokud je ztužující věnec v místě tepelné izolace, je nutné si uvědomit, že teplo jím může proudit i svisle. V interiéru pak může dojít k poklesu teploty pod kritickou teplotu.

- v podkroví, zejména u konstrukce krovu, ve styku izolací, u rozvodů elektroinstalace apod. Zde je nutné si uvědomit, že tepelný most není jen místo, kde dochází k většímu tepelnému toku vedením, tedy kde teplo uniká skrz nějakou hmotu. Tepelný most je i místo, v němž dochází k únikům tepla prouděním, tedy provětráváním konstrukce. Nemusí ani docházet k infiltraci vzduchu do a z místnosti. Stačí jeho proudění mezi deskami tepelné izolace
a sádrokartonem. – v souvislosti s tepelnými mosty je také nutné se zmínit
o tom, že v podkroví, kde mívají místnosti složitější tvar, záleží i na rozmístění nábytku a umístění radiátorů. Je nutné, aby do každého koutu mohl proudit teplý vzduch a aby v nich nevznikaly kapsy studeného vzduchu. Jednak je to velmi nepříjemné (často se v těchto místech nacházejí postele), jednak zde opět hrozí kondenzace vodní páry.


2. Tepelné izolace konstrukcí – již zmíněná norma 73 0540-2 udává minimální vlastnosti jednotlivých konstrukcí z hlediska tepelných izolací. Orientačně jsou tyto hodnoty uvedeny v příloze 8. Do uvedených maximálních součinitelů prostupu tepla se musí započítat i tepelné mosty. V praxi to tedy znamená, že není přípustné, aby zdivo typu Therm bylo doplňováno jakýmkoliv jiným materiálem,
jako jsou jiné cihly, střešní tašky, a nebo malta, pak totiž zdivo jako celek nesplní tyto požadavky. Pokud je nutné cihlu zmenšit, není to možné udělat zednickým kladívkem, jak je běžné, ale cihla se musí uříznout pilou. Svislé spáry, pokud se jedná o tvarovky P+D (pero + drážka) se nepromaltovávají. Vodorovné spáry mají mít výšku maximálně 12 mm a malta by měla být nanesena nikoliv celoplošně,
ale pouze v pásech. Zde doporučuji vyžádat si od dodavatele cihel technická pravidla zdění. Dále se obvykle chyby dělají u podlah. Zde je požadavek, aby podlaha
na terénu v šířce 1 m od obvodového zdiva měla vlastnosti zdiva, tedy tepelnou izolaci přibližně o tloušťce 10 cm. Ostatní podlaha má pak mít tepelnou izolaci
o tloušťce 6,5 cm. Pokud je v podlaze podlahové vytápění, musí být tepelná izolace silná minimálně 12,5 cm. Doporučuji Vám tuto tloušťku tepelné izolace zvýšit minimálně o 5 cm, lépe o 8 cm. Poslední problematické místo je tepelná izolace podkroví. Zde je nutné si uvědomit, že se podle ČSN 73 0540-2 jedná o lehkou stavbu, navíc je nutné započítat tepelné mosty krokvemi, montážními sponami, latěmi apod. Požadavek na výslednou tloušťku tepelné izolace s ohledem na tyto lineární a bodové tepelné mosty poté vychází na 24 cm.

3. Maximální provzdušnost je dalším požadavkem na stavbu. Ve zmíněné normě se nachází požadavek, který říká, že spáry mezi různými konstrukcemi musí být natolik vzduchotěsné, že jejich těsnost musí být větší, než je chyba měření vzduchotěsnosti. V praxi to tedy znamená, že by vám měl do domu proudit vzduch pouze funkčními spárami, což jsou spáry mezi pevnými a pohyblivými částmi stavby (okna, dveře). Vzduch by do místnosti neměl proudit zásuvkami, lustrem, spárami okolo střešních oken, spárou mezi sádrokartonem a zdivem apod.

Zde je vhodné od dodavatele stavby požadovat splnění doporučovaných hodnot, tedy aby při přetlaku 50 Pa docházelo k maximální doporučené výměně vzduchu, což ve vašem případě je n = 4,5 1/hod. Tento požadavek znamená, že při rozdílu tlaku 50 Pa se vzduch v místnosti vymění 4,5krát. Jde o sice poměrně značnou výměnu vzduchu, ale je nutné si uvědomit, že se jedná o rozdíl tlaků 50 Pa, což je mnohokrát více, než je obvyklé.

4. Těsnost parozábrany je dalším důležitým požadavkem na stavbu. Parozábrana musí být spojována speciální oboustrannou páskou (nikoliv izolepou)
a ke zdivu a dalším konstrukcím musí být dotěsňována pěnovou páskou. Jakékoliv lokální poškození musí být správně přelepeno. Není přípustné např. proříznutí pro vedení elektroinstalace a podobně.

Dále vám doporučuji použít pro vytápění kondenzační plynový kotel a použít nízkoteplotní vytápění, což znamená, že při maximální zimě nebudete mít radiátory teplejší jak 55°C (lépe ještě méně). Při běžném počasí budou neustále mírně vlažné. Kotel by měl být dimenzovaný přesně na vypočtené tepelné ztráty. Neměl by mít větší výkon, než jsou tepelné ztráty, protože jinak má nižší účinnost a častěji se vypíná, což vede k jeho rychlejšímu opotřebení. Výrobce kotle doporučuji konzultovat se servisním střediskem, které se vám bude o kotel starat. Jistě vám doporučí takový typ kotle, jenž má málo poruch a zároveň takový, který je v dané oblasti obvyklý
a tudíž jsou na něj náhradní díly běžně dostupné a ty obvyklé jsou na skladě. Případnou garanci bezporuchovosti, rychlosti oprav a podobně lze vyžadovat
i od dodavatele kotle.

Ing. Roman Šubrt, specialista na oblast energií, energetický auditor www.e-c.cz


Fotografie - Na co si dát pozor při stavbě zděného domu