Vytápění RD a volba paliva

16.8.2010



Pro odpověď na otázku čím vytápět je v prvé řadě nutné znát přesně, co se bude vytápět, dále jaké jsou možnosti a požadavky na vytápění. Každému je jistě jasné, že pokud bude dům velmi dobře tepelně izolován, bude mít rekuperaci vzduchu, bude tepelná ztráta (potřeba příkonu energie) minimální. Může činit například 2 kW při vnější teplotě –15°C a vnitřní +20°C, pak je nejjednodušší použít pro vytápění nějaký malý a vysoce komfortní zdroj tepla, protože investovat velké částky do tepelného čerpadla, a nebo si pořizovat kotel na dřevo, který má výkon minimálně 18 kW, je nesmyslné. Obvykle říkám, že takto tepelně izolovaný dům je možné vytápět třeba i žehličkou, i když jde samozřejmě o nadsázku.

Naopak pokud bude potřeba vytápět rozsáhlou usedlost například typu Karlštejna, která je umístěná na samotě v lesích a vlastní ji nezaměstnaný, jenž ani v budoucnu zřejmě nesežene dobře honorovanou práci, pak je nejlevnější v létě si připravit dřevo na vytápění a v zimě jím topit.

Záměrně uvádím dva mezní extrémy, s nimiž jsem se zatím v praxi nesetkal. Je z nich ale patrná nutnost vědět, co budeme vytápět, jaké máme požadavky na komfort obsluhy i cenu paliva a jaké energetické zdroje jsou k dispozici.

Které palivo bude v budoucnu nejlevnější?

Ceny energií na vytápění podléhají velmi častým změnám a ani výhledově se ceny nebudou stabilizovat. V odpovědi na tuto otázku nelze proto přesně říct, že vytápění jednou energií je výhodnější než vytápění jiným zdrojem.
Když uvažujeme o cenách energií, je nutné si uvědomit mnoho nákladů, které je v souvislosti s energiemi nutné vynaložit. V prvé řadě se jedná o účinnost tepelného zdroje. Jistě je každému jasné, že elektřina se na teplo přemění téměř beze ztrát, ale při spalování hnědého uhlí vznikají obvykle veliké ztráty. Účinnost přeměny energie obsažené v uhlí je obvykle mezi 55% (u klasických kotlů) až 80% (u automatických kotlů). Velká část energie nám tedy uniká. Jednak je kotlem vyzářena bez užitku do prostoru kotelny, jednak uniká formou velmi teplých kouřových plynů. Tato účinnost může však být ještě nižší, což může být dáno nedokonalým spalováním, kdy se uhlík nemění na oxid (kysličník) uhličitý, ale pouze na oxid (kysličník) uhelnatý. Část energie může dokonce zůstat jako nespálené zbytky v popelu.

Jedním z podstatných faktorů ovlivňujících cenu tepla je tedy účinnost zdroje. Dalším faktorem jsou investiční náklady, které se musí do zdroje během jeho životnosti rozpustit. Pokud si tedy pořídíme kotel na vytápění za 45 000,-Kč a uvažujeme, že vydrží 15 let, znamená to roční náklady ve výši 3 000,- Kč.
Jestliže si však pořídíme tepelné čerpadlo za 300 000,- Kč, tak při stejné životnosti to znamená, že ročně na investici přispíváme 20 000,-Kč.

Dalším nákladem je cena obsluhy zařízení a cena stálých nákladů. Je sice pravda, že i přes nízkou účinnost kotle na uhlí je tato energie v současnosti nejlevnější. Pokud ale k její ceně připočteme čas, který stráví obsluha zatápěním, přikládáním, vybíráním popela apod., tak se uhlí může hezky prodražit, pokud čas bude oceňován tak, jak je ohodnocen v zaměstnání či při příležitostné práci. I stálé poplatky mohou mít svůj význam. Je nutné platit za kominíka, odvoz popele, revize plynu apod. Naopak kladně při rozhodování o použití elektřiny či zemního plynu může naše úvahy ovlivnit to, že při vytápění elektřinou či zemním plynem budeme mít nižší sazbu za ostatní energii, kterou spotřebováváme na ohřev vody, vaření a další provoz domácnosti.

Při uvažování o budoucím vývoji cen energií je nutné si uvědomit, že se uvažuje o zavedení ekologické daně, kterou by se mělo platit za produkci skleníkových plynů. Zde se pomýšlí na to, že různá paliva budou mít různý koeficient odpovídající jeho produkci emisí při výrobě a zpracování. Proto například elektřina bude pravděpodobně zatížena koeficientem 4, neboť účinnost výroby elektřiny a jejího přenosu k zákazníkovi je okolo 25%.

Pokud bychom si chtěli vypočítat cenu vytápění, je nutné vzít jednotkovou cenu paliva, vydělit ji výhřevností (nebo spalným teplem) a vynásobit účinností kotle. Tím získáme cenu tepla v korunách na jednotku energie. Pokud budeme ve výpočtu uvádět výhřevnost v kWh, získáme cenu v korunách na kWh. Pozor! u kotlů na zemní plyn je nutné buď uvádět výhřevnost (a nikoliv spalné teplo, ve kterém je plyn fakturován) a nebo je nutné výrazně snížit ve výpočtech účinnost kotlů.

Přibližné výhřevnosti jednotlivých paliv a kotlů jsou uvedeny v tabulce.

tabulka_vyhrev

Autor: Ing. Roman Šubrt, specialista na oblast energií, energetický auditor www.e-c.cz, 14.7.2009


Fotografie - Vytápění RD a volba paliva